Ocitáme-li se v čase přemýšlení o konci století a o počátku století/tisíciletí nového (s problémem stálého vysvětlování, že tento rok stále patří do století dvacátého) bude namístě připomenout si i výročí, které je jen naše. Pro ty z Vás, kteří nepatří mezi „zakládající“ členy učitelského odboru nebo asociace, bude snad užitečné připomenout předchozí období a první „kulaté“ narozeniny, byť jen pětileté. Registrační razítko na našich stanovách totiž nese datum 25. ledna 1995.

Ke vzniku asociace vedlo několik důvodů - posledním podnětem, vyvolaným praktickou potřebou právního zakotvení, byl však impuls zahraniční. Činnost v předchozích pěti letech (1990-94) měla podobu dosti skromnou, i když i tady se odehrálo leccos důležitého. Když se v lednu 1990 sešlo na pražském Sladkovského gymnáziu několik desítek vyučujících dějepisu ze základních a středních škol, bylo vytvořeno OF vyučujících dějepisu, jehož zástupci se v průběhu dalších týdnů a měsíců účastnili jednání OF pražských gymnázií a začali spolupracovat také s OF vyučujících občanské výchovy. Zájemci o změny ve škole se několikrát sešli na pracovních schůzkách mezi sebou i s historiky; v průběhu jara jsme zorganizovali řadu akcí, na nichž historikové přednášeli na témata, která jsme pro učitele dějepisu považovali za mimořádně potřebné, přijali jsme také nabídku semináře HÚ AV v Liblicích.

Skupiny OF ve školství musely brzy činnost ukončit. Současně přišla nabídka výboru Historického klubu obnovit - vedle vědeckého a studentského - i profesorský odbor, v předválečné podobě. Nabídku jsme uvítali, a tak se na jaře 1990 ustavil učitelský odbor HK s počtem asi třiceti členů, většinou z Prahy. Postupně se zvýšil asi na sedmdesátku.

V té době jsme se účastnili přednášek a dalších akcí HK. Historikové nám od samého počátku byli nápomocni ve snaze prosadit zlepšení podmínek pro vyučování dějepisu (jednání na MŠMT a v parlamentu), bohužel bez výraznějšího úspěchu - jediným kladným výsledkem bylo v roce 1991 navrácení dějepisu do 4. ročníku gymnázií. V letech 1992/94 pak zpracovala desetičlenná skupina UO HK projekt o historii ve škole, jejích možnostech nejen v poznání, ale také v utváření občanského vědomí, morálky a tvořivosti žáků a jejích potřebách. Byl úspěšně oponován několika historiky, k publikování nebo jinému využití shromážděných zkušeností (včetně široce pojaté ankety s účastí 1083 učitelů) však dosud nedošlo.

Pak nastala éra „mezinárodní“; v roce 1993 se v Holandsku za účasti učitelů a didaktiků dějepisu z mnoha evropských zemí konala konference Rady Evropy; v jejím rámci byla založena mezinárodní organizace Euroclio, do níž byl spolu s dalšími 22 dějepisnými asociacemi přijat i náš učitelský odbor HK. V následujícím roce jsme byli spolu s dalšími pěti asociacemi pozváni k účasti v mezinárodním projektu o možnostech dějepisu pro utváření demokratického cítění a smýšlení. Ukázala se praktická potřeba vytvoření samostatné právnické osoby, která se měla stát spolupořadatelem celé akce s účastí asi devadesáti kolegů. Tak jsme připravili stanovy a požádali o registraci - vznikla ASUD, která byla i nadále členem Historického klubu (v roce 1998 pak při změně stanov i názvu - Sdružení historiků v podobě kolektivního členství).

V těchto letech se postupně rozrůstala členská základna ASUD; na jaře 1995 vyšlo první čtyřstránkové číslo Informačního listu. Od roku 1996 se i díky dotacím od MŠMT mohla rozvíjet bohatší činnost asociace. Byla zaměřena trojím směrem: na zastupování zájmů dějepisného vyučování v jednání s nadřízenými orgány a institucemi a různé iniciativy ve spolupráci s historiky, na snahy o příspěvek k lepší informovanosti a vzdělávání členů a konečně na reprezentaci zahraniční, jak směrem k Euroclio, tak akcím Rady Evropy.

Pro členy byly kromě IL připraveny i různé metodické materiály a v posledních třech letech také tematické sborníky; s několika nakladateli spolupracujeme na vytváření potřebných dějepisných pomůcek. Díky pochopení vedení Národního muzea pořádá výbor ASUD v jeho prostorách vzdělávací semináře spojené s různými exkurzemi. Členové ASUD mezi sebou přivítali více než desítku vynikajících českých historiků včetně jejich nestora prof. Polišenského. Vůbec spolupráce s historiky ze Sdružení historiků, historických ústavů i fakult patří k pozitivům práce ASUD a věříme, že se bude i nadále prohlubovat. Ti z učitelů, kteří ovládají některý z jazyků, v nichž jsou pro učitele dějepisu pořádány odborné semináře, mají příležitost účastnit se různých mezinárodních aktivit a získávat poznatky o dějinných událostech i výuce ze zahraničních zdrojů. Členové ASUD se aktivně podíleli na několika seminářích se zahraničními partnery v Praze (RE, PHARE).

K tomu, čeho si vážíme nejvíce, je rozšíření členské základny do všech částí ČR. Po informaci, kterou jsme koncem roku 1996 zaslali všem školním úřadům s žádostí o předání na školy jejich okresu (bohužel u některých z nich jsme nenašli pochopení a informace se k učitelům nedostala), se přihlásilo několik desítek nových členů, takže se počet zvětšil na téměř tři stovky. Někteří z nich „odpadli“, noví se přihlásili, hlavní členská základna je stabilní. Jsme moc rádi, že v některých oblastech vznikají regionální pobočky. Zatímco aktivity např. v Olomouci nebo Liberci ustaly, nové skupiny se utvářejí. Zvlášť cenné jsou akce pro učitele dějepisu pořádané ve spolupráci s ASUD ve Svitavách, v Litomyšli a v Plzni, v poslední době se rodí plány na spolupráci učitelů dějepisu a Moravské vlastivědné společnosti v Brně.

To všechno nás těší zvlášť proto, že se nám podařilo zapojit do asociace velké množství vynikajících a aktivních učitelů, kteří mají příležitost jak získávat informace a podněty od jiných učitelů, tak vzájemně komunikovat a také dávat k dispozici své zkušenosti svým kolegům. To je nesmírně cenné a považujeme to za východisko k další etapě činnosti, které však již zřejmě budou muset mít jinou organizační podobu a materiální základnu.

Ale to vše už je žhavá současnost, o níž si většina z čtenářů našeho neperiodického bulletinu utváří vlastní názor. To, co zatím pokládáme za slabinu naší práce je to, že jen část učitelů jezdí pravidelně na naše semináře a valné hromady (někteří jistě z rodinných důvodů, ale část proto, že jim ředitelé škol nemohou nebo nechtějí uhradit účastnický poplatek na seminář a jízdné - o noclehu při dvoudenní akci nemluvě). Také se nám nedaří vytvářet pravidelnou zpětnou vazbu, např. získávat vyjádření k našim materiálům a návrhům od většiny členů. Jsme si vědomi velkého pracovního vytížení, jemuž jsou vystaveni právě ti nejlepší učitelé a také toho, že si mnozí myslí, že sami na jejich mínění mnoho nezáleží a stejně se nic nezmění. Je pravda, že věci postupují pomalu, ale bylo by smutné, kdyby se čeští učitelé nedokázali vyrovnat s tím, co podnikají a čím přispívají dějepisu integrující se Evropy naši kolegové z ostatních zemí.

Tolik malé zamyšlení nad uplynulým pěti(deseti)letím s přáním všeho dobrého pro rok 2000 i léta následující členům ASUD i těm, kteří nám byli v uplynulých letech nápomocni. Uvítáme také Vaše názory - souhlasné i polemické.

Helena Mandelová