K DISKUSI

---

JSME SPOKOJENI S VÝUKOU DĚJIN 20. STOLETÍ?

VÝUKA DĚJIN 20. STOLETÍ NA NAŠICH ŠKOLÁCH - STANOVISKO K NEDOSTATKŮM ZJIŠTĚNÝM ČESKOU ŠKOLNÍ INSPEKCÍ A Z DALŠÍCH ZDROJŮ ( NAPŘ. Z VÝSLEDKŮ MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „MLÁDEŽ A HISTORIE“ )

VYJÁDŘENÍ VÝBORU A ČLENŮ ASOCIACE UČITELŮ DĚJEPISU ČR KE STAVU A VÝSLEDKŮM DĚJEPISNÉ VÝUKY NA ZÁKLADĚ JEDNÁNÍ ČLENŮ VÝBORU ASUD S ŘED. ODBORU VŠEOB. VZDĚLÁVÁNÍ MGR. VONDRÁČKEM V ÚNORU 1999 ( PŘÍČINY A NÁVRH ŘEŠENÍ )

Celá řada zjištěných skutečností - (ankety ve veřejnosti, besedy, soutěže, výsledky průzkumů i mezinárodních projektů a v neposlední řadě zjištění ČŠI o vyučování dějinám 20. století na základních a středních školách) je alarmující a nasvědčuje jen dostatečným nebo zcela nedostatečným výsledkům vzdělávání i výchovy v oblasti historie 20. století působením školy i dalších zdrojů informací atd.

Zjištěný stav - pokud se týká vlivu školy - může být důsledkem skutečností totalitního období, ale v mnohem větší míře souvisí s neuspokojivým zajištěním podmínek poskytnutých pro dějepisné vyučování v posledním desetiletí - jde o tyto aspekty:

• místo, které má historie v soustavě vzdělávací soustavy (nedostatečná časová dotace)
  
• anarchie v systému, časté změny v obsahu ( několik odlišných programů, přemrštěná liberalizace v pokynech MŠMT s přenesením volby obsahu i pomůcek na učitele bez důsledné kontroly, zrušení rozvržení učiva do ročníků a neexistence časových plánů)
  
• obsahová nevyváženost obsahu učebnic, jejichž obsah je určen několika hesly standardů a v konkrétní podobě závisí na výběru faktografie autory;
  
• absence vhodných pomůcek (didakticky zpracovaných souborů dokumentů, map, atlasů, dokumentárních filmů ap.)
  
• finanční nedostupnost odborné literatury pro učitele
  
• finanční nedostupnost vhodné populárně naučné literatury, kterou by mohli užívat žáci k vlastnímu studiu a aktivní práci ve škole
  
• žádné metodické materiály, metodické příručky k učebnicím a jiné materiály pro učitele k užití ve škole (historická kompendia); chybí metod. časopis pro D
  
• nedostatečná metodická připravenost mladších učitelů - nových absolventů fakult; velké množství hodin dějepisu vyučovaných neaprobovanými učiteli (někde až 20 - 25%)
  
• neexistence možnosti prezentovat výsledky vlastního studia žáků např. formou celostátní historické soutěže pro studenty středních škol
  
• absence materiálů (didakticky zpracovaných souborů textových i audiovizuálních dokumentů a j.), které by žáky vedly k samostatné práci a vytváření vlastního úsudku

Pokud jde o úvahu o cestách umožňujících nápravu, nedostatky nelze řešit nějakou akcí, pokynem školám - jak dosud často byla „zajišťována“ náprava - ale promyšleným a důkladným systémem změn - (předběžné návrhy na cesty ke zlepšení výsledků výuky dějin 20. století):

1. dostatečná - alespoň dvouhodinová časová dotace pro dějepis ve všech ročnících základních a středních škol - možnost přesunout dějepisu jednu hodinu z dvouhodinové týdenní dotace obč. výchovy pro témata, která bezprostředně souvisejí s obsahem D (aktuální tematika - státní systémy, mezinárodní organizace a spolupráce, globální problémy světa, konflikty, ap.) - MŠ
   
2. důkladná historická analýza obsahu výuky D daného období z pohledu funkčnosti faktografie nejen v oblasti poznatkové, ale i s cílem utváření vztahu žáků k minulosti, hodnocení určitých dějinných skutečností, ovlivňování hodnotového systému atd.; jednou z cest by mohlo být vypsání grantů pro vědecká pracoviště (např. v podobě grantů pracovníků historických ústavů nebo fakult) - historikové
   
3. zpracování a vydání kvalitních pomůcek, především souborů dokumentů didakticky upravených a pojatých jako podklad k samostatné práci žáků: tištěných, obrazových, filmových; vydání materiálů pro výuku D (pro obd. 1918 - 45 a zejména na obd. 1945 - 98 pro národní i obecné dějiny) s příslušným materiálem pro učitele - historikové ve spolupráci s učiteli, MŠ
   
4. příprava učitelů - v seminářích a kurzech, ale především v tištěné podobě historických kompendií, metodické literatury, námětů k práci, např. jako obdoba sborníků ASUD - vzdělávací inst., fakulty, metodici, asociace .
   
5. celostátní historická soutěž pro studenty stř. škol s tematikou z dějin 20. st. s výhledem do 3. tisíciletí (např. Historická zkušenost 20. století - varování i naděje...) vyhlašovaná MŠMT a ČSBS, koncipovaná historiky a asociací učitelů, hodnocená vybranou skupinou historiků a metodiků, pod záštitou prezidenta republiky (soutěže typu akcí organizovaných již mnoho let v Německu a v posledních letech inspirovány jimi i v Polsku, Rusku, Slovinsku, Turecku a na Ukrajině); možné využití i dosud okrajového postavení historických témat v rámci SOČ - MŠ,prezident rep.,HÚ,ČSBS, ASUD
   

JAKÉ UČEBNICE SI PŘEJEME?

DĚJEPISNÁ UČEBNICE PRO 21. STOLETÍ

ÚVOD:

Členové Asociace učitelů dějepisu se v průběhu své činnosti po roce 1989 mnohokrát věnovali obsahu a struktuře dějepisných učebnic, které by vyhovovaly našim současným potřebám a byly srovnatelné s nejlepšími učebnicemi zahraničními. Zpracovali a zhodnotili své mnohaleté zkušenosti v diskusích i anketách. Při svých setkáních s kolegy na různých evropských seminářích a zahraničních stážích měli příležitost se seznámit s mnoha desítkami učebních textů různých typů. Ve své knihovně máme téměř padesát takových publikací z deseti západo- i východoevropských zemí. Seznámili jsme se s teoretickými východisky z příslušné české literatury, především období 1. republiky a několika vynikajícími učebnicemi před- a těsně poválečnými.

Základním kritériem pro posouzení kvality současné učebnice jsou potřeby žáků a studentů; kromě ovládnutí vybrané historické faktografie jde o rozvoj dovedností - posilování schopnosti práce při vyhledávání a všestranném zpracování informací, jejich využívání k posuzování a chápání problémů života současného světa i sebe sama a druhých lidí; učebnice však musí obsahovat i podklady pro působení etické a estetické, ovlivňování hodnotového systému mladých lidí, směřovat k výchově k samostatnosti a odpovědnosti atd.

České dějepisné učebnice ve svém již dlouho překonaném výkladovém pojetí patří v převážné většině k textům, spokojujícím se s nejnižší hladinou Bloomovy taxonomie učebních cílů - s předáváním znalostí. V posledním desetiletí vyšlo pro každé dějinné období šest - osm titulů; většinou opomíjejí dalších pět hladin zmíněné taxonomie cílů. Další učebnice tohoto typu by jen zmnožovaly tituly, jaké patří minulosti; současné teorii, praxi ani potřebám školy nevyhovují (naše slabé výsledky prokazují i mezinárodní průzkumy a projekty a poslední zprávy ČŠI).

Z hlediska didaktického systému proto považujeme za nezbytné formulovat požadavky, které by měla splňovat moderní dějepisná učebnice, má-li být doporučena k užívání (dle současné praxe tzv. udělením doložky). Tyto vlastnosti jsme proto zpracovali v podobě didaktických kritérií, po teoretické stránce vycházejících ze současné pedagogické literatury (např. J. Bruner: Vzdělávací proces, SPN 1967, J. Průcha: Moderní pedagogika, Portál, 1997; Pasch, Gardner, Langerová, Starková, Moodyová: Teaching as Decision Making, Longmann New York, 1995, a j.) a aplikujících obecné zásady do oblasti dějepisného vyučování.

KONKRÉTNÍ ZDROJE A PODKLADY Z PRAXE NAŠICH UČITELŮ I ZAHRANIČNÍCH PODNĚTŮ

(návštěvy škol, učebnice aj.)

1. dobré tradice české didaktiky a metodiky dějepisu a práce českých učitelů dějepisu v průběhu 20. století (reformní školy, Sochorovy, Čondlovy-Štorchovy učebnice aj.)
2. výsledky čtyř anket pořádaných UO HK a ASUD o roku 1993 (zveřejněny v materiálech ASUD - zájemcům k dispozici u výboru)
3. názory účastníků vzdělávacího kurzu Inspirace D /leden 1999/
4. diskuse s učiteli na řadě besed organizovaných i volných - v PC, na LŠ, seminářích ASUD a v regionálních pobočkách
5. seznámení s několika desítkami zahraničních učebnic a dalších učebních textů ze západní i východní Evropy a jejich analýza
6. vlastní zkušeností členů výboru a zástupců regionů účastnících se jednání a studium dostupné literatury

DIDAKTICKÝ SYSTÉM - HISTORICKÝ OBSAH:

Materiál se týká kritérií k posouzení učebnic z hlediska jejich funkčního využití ve škole - nikoliv konkrétního výběru historické faktografie nebo pojetí dějin; toto hledisko by mělo být obsaženo v recenzi historika/historiků (nejlépe reprezentanta odborného historického pracoviště (ústavu, fakulty, muzea ap.)

Předpokládáme, že bude provedena důkladná historická analýza obsahu školního dějepisu pro tzv. standardy a osnovy pro jednotlivé vzdělávací programy ve spolupráci historických pracovišť, VÚP a dalších ústavů i učitelů z praxe organizovaných v profesní asociaci.

HLAVNÍ DIDAKTICKÁ KRITÉRIA PRO STRUKTURU A OBSAH UČEBNIC:

Dějepisné učebnice, které odpovídají potřebám výuky na přelomu 20. - 21. století a akceptují hledisko rozvoje jedince i celospolečenské potřeby, stav moderní pedagogické teorie i poznatky didaktiky na evropské úrovni, by v nezbytné propojenosti a návaznosti měly vytvářet promyšlené celky; měly by obsahovat uvedené didaktické komponenty a vyhovovat dále uvedeným kritériím:

OBSAH

1. Výběr a řazení obsahu podle standardů + osnov vzdělávacího programu, pro který je učebnice určena = zásadní předpoklad tvorby učebnice (ZŠ, OŠ, NŠ, nižší ročníky víceletých gymnázií, ev. další akreditované programy); zahrnují všechna hesla standardů a přinášejí k nim odpovídající, různým způsobem prezentovanou historickou faktografii. / Posouzení toho, zda obsah je v souladu se stavem vědeckého bádání a obsahem nejlepších historických studií a syntéz a zda jsou vybrány jevy příznačné a vhodné, je záležitostí recenze historiků a recenze učitele se jich může dotknout s ohledem na vlastní zkušenost, přístupnost žákům ap./
2. Uspořádání do celků určených jako podklad práce pro jednu vyučovací jednotku; učlenění do kratších témat a větších tematických celků, ( ev.projektu).
3. Množství učiva přiměřené věku žáků, jimž je učebnice určena, s vyznačením základní faktografie a terminologie a odlišení poznatků rozšiřujících ev. určených nadanějším žákům nebo zájemcům o předmět.
4. Obsah pojatý v chronologickém sledu, akceptující kauzální souvislosti i synchronní pohled na dějiny národní a obecné (v odpovídající proporci).

TEXT

5. Slovník, stylistika i syntax přiměřené věku žáků
6. Přiměřená délka souvislého textu výkladových článků, doplňujících textů (dokumentů, ukázek z literatury ap.) s vhodným množstvím poznatků
7. Vysvětlení nové historické terminologie ve výkladových článcích nebo ve zvláštním oddíle (slovníček v kapitole nebo v závěru učebnice).

DIDAKTICKÉ VYBAVENÍ

8. Grafická přehlednost a snadná orientace v učebnici pomocí vhodných prostředků ( marginálie, různé druhy, typy nebo barevnost písma, grafická úprava )
9. Začlenění maxima didaktických komponent, které náležejí do vybavení moderní učebnice (obecně viz Průcha: Moderní pedagogika, Portál, 1999, str.269 - 309, speciálně str. 278 - 280) Didaktickým materiálem vhodným k zařazení do učebnic a specifickým pro vyučování dějepisu (ev. zpracování vhodných historických projektů) se rozumí:
   - textové materiály (pro výuku upravené historické dokumenty, zákony, nápisy, ukázky z literatury, pamětí, životopisy osobností atd.),
   - obrazové materiály (reprodukce obrazů, náčrtky, karikatury, rekonstrukce, fotografie),
   - mapové náčrtky, půdorysy, plánky
   - schémata a grafy (časové přímky, časové, srovnávací nebo statistické tabulky, genealogická schémata, náčrty struktur společnosti, institucí ap.)

Tyto zdroje samostatného zkoumání a posuzování (např. v britských učebnicích označované jakou „sources“ - „prameny“) jsou provázeny pracovními úkoly jako jejich nezbytnou a nedílnou složkou a předkládány jako podklady pro vlastní aktivní a v maximální míře tvořivou práci žáků ve vyučování i doma; jsou zpracovány způsobem odpovídajícím schopnostem žáků, pro něž je učebnice určena (pedagogická a psychologická kritéria) a tak, aby umožňovaly různé formy duševních aktivit žáků (srovnávání, chronologické a synchronní řazení, hledání souvislostí, analýza a syntéza, hodnocení atd.).

10. Úkoly pro samostatnou práci žáků v různorodých variantách zaměřené podle potřeby na
    1. motivační etapu práce, uvození nového tématu v návaznosti na poznatky již známé
    2. etapu prezentace nového učiva (tzv. výkladovou část hodiny)
    3. opakování a upevňování učiva (s užitím nejen otázek reprodukčního charakteru, ale vybízející k dalším činnostem - srovnávání, vyvozování, posuzování, hodnocení, vytváření přehledů atd.)
    4. strukturování poznatků a uvádění do souvislostí s předchozím vývojem, hledání návazností a souvislostí
    5. na vlastní poznávací aktivity nebo vnímání uměleckých děl (podle charakteru obsahu - hist. architektura, galerie, muzea, výstavy atd.)
    6. poskytování námětů a podkladů k diskusím žáků ev. vlastnímu pátrání nebo zpracování samostatných prací z nejrůznějších zdrojů, vč. médií a nových informačních technologií) a orientace pro utváření hodnotového systému žáků

11. Odkazy na odbornou, populárně naučnou nebo krásnou literaturu přiměřenou možnostem žáků, pro něž je učebnice určena (se zákl. bibliografickými údaji), ev. s bližšími informacemi o ní
12. Metodická příručka pro učitele jako samozřejmý doplněk učebnice (s návrhy a náměty pro využití materiálu učebnice, dalšími doporučujícími didaktickými materiály - dokumenty, grafy, tabulky, ukázky z literatury ap.)

ORGANIZAČNÍ STRÁNKA UČEBNICE:

Uvedené prvky didaktického aparátu a texty mají být součástí jedné učebnice (pro ročník v jednom svazku nebo ve více sešitech). Tzv. pracovní sešity nejsou nezbytné - jsou-li, mohou přinášet náměty ke studiu „navíc“, např. pro volný čas, domácí studium, pro opakování a srovnávání delších dějinných úseků apod. (Plnění úkolů z učebnice se zaznamenávává do školního sešitu. Učebnici může doplnit speciální dějepisný atlas, čítanka, soubor obrazových reprodukcí ap.)

MOŽNOSTI TZV. „NADSTANDARDNÍHO“ VYBAVENÍ UČEBNIC

Vítány - avšak k zařazení do učebnice ne nezbytné - jsou i další prvky nebo didaktické komponenty, např.

• motivující grafická úprava, barevné reprodukce, fotografie, grafy apod., perfektní papír a tisk.
• náměty pro poznávání regionu,
• typy úkolů podněcující k propojení vlastních zkušeností, zážitků, četby apod. s obsahem školního dějepisu - možnost je uplatnit.
• návaznosti na další typy pomůcek - nástěnné mapy nebo dějepisné atlasy.
• diferencované úkoly pro slabší i nadané žáky.
• zařazení zvláštních kapitol ke shrnutí určitého období nebo problému formou úkolů v návaznosti na formy práce dříve užívané a procvičené

ZÁVĚR

Představu o učebnicích, které by byly pro současnou školu přínosem, o nichž učitelé diskutují a o nichž řadu let shromažďujeme písemná hodnocení a zkušenosti ze škol, zpracovali členové výboru ASUD spolu se zástupci regionálních poboček na základě předchozích studií v průběhu školního roku 1998/99; závěry v podobě doporučení projednali na zvláštním pracovním jednání 5. března 1999.

PLÁNY NA NOVÝ SBORNÍK

Jelikož jsme již dostali příslib dotace pro rok 1999, můžeme se zabývat plány na třetí sborník. Uvažovali jsme o aktuální tematice historické, avšak zatím se nám nedaří získat příspěvky, jaké bychom pro svou denní práci potřebovali. V úvahu přichází také zpracování zahraničních zkušeností - překlady materiálů z evropských seminářů, ukázky ze zahraničních učebnic nebo metodických materiálů.

Vzhledem k úspěchu Metodických inspirací se zpracováním zkušeností z praxe se aktuálním námětem stává i druhý díl tohoto typu publikace. K tomu bychom potřebovali nabídky - jednak nabídky z Vašich řad, jednak tipy na kolegy, kteří třeba z různých důvodů nejsou členy ASUD, ale mají co nabídnout. Napíšete-li nám o nich, obrátíme se na ně s výzvou o příspěvek. Zatím máme předběžně přislíbená témata vztahující se k maturitě z dějepisu a čerpající ze zkušeností Dne na Kratochvíli.

Těšíme se na Vaše návrhy.